Současné projekty (dotační období 2014-2020)

Archaeomontan 2018

Fárání do středověku – v podzemí s montánními archeology

Náhoda? Náhoda je událost, kterou nečekáme. To platí i pro archeologii a nedávno i pro montánní archeologii v česko-saském pohraničí. Náhoda tomu chtěla, že vznikl projekt ArchaeoMontan. Brzy po povodni v roce 2002 byly v Dippoldiswalde ve východním Krušnohoří objeveny podzemní komory jako pozůstatek hornické činnosti. V Krušných horách s dlouholetou tradicí hornictví jistě nic neobvyklého. Po prvním posouzení Státním úřadem pro archeologii v Drážďanech (LfA) a Saským vrchním báňským úřadem ve Freibergu (OBA) však bylo patrné, že se jedná o unikátně dochované středověké hornické dílo z 12. a 13. století. Na základě tohoto v evropském měřítku jedinečného objevu se studium terénních reliktů středověkého hornictví v Dippoldiswalde stalo ústředním výzkumným tématem. Velmi záhy se ukázalo, že v důsledku společné středověké historie hornictví musí pro montánní archeologii vzniknout platforma pro přeshraniční spolupráci s Českem.

Paní Dr. Christiane Hemker, archeoložka v LfA, se proto v roce 2010 spojila se Společným sekretariátem, aby zkonzultovala záměr na přeshraniční projekt a případné zapojení českých odborníků. Paní Hemker se poté intenzivně pustila do sestavení týmu a profesionálního zpracování veškerých podrobností projektu tak, že o první projektové žádosti „ArchaeoMontan – Středověké hornictví v Čechách a v Sasku“ bylo rozhodnuto v roce 2012. Tým dynamických a angažovaných odborníků si byl vědom toho, že se v evropském měřítku jedná o unikátní archeologické montánní nálezy, jejichž výzkum právě začíná.

A tak to začalo - hledání stříbra, stříbrná horečka, volání hor...a zejména intenzivní poznávání a spolupráce nového týmu. Společné bádání a dokumentování přerostlo v intenzivní mezinárodní vědeckou práci.

V souvislosti s mnoha novými objevy v úspěšně dokončeném projektu v Programu Cíl 3 vyplynuly další neznámé skutečnosti. Jedná se o související vývoj správních a sídelních struktur, o vývoj středověkých výrobních a zpracovatelských zařízení, o důlní a hospodářské souvislosti a závislost intenzity těžby na změny životního prostředí. Devět projektových partnerů hledá odpovědi na tyto otázky v probíhajícím projektu "ArchaeoMontan 2018".

Na základě doposud získaných výsledků se od podzimu 2015 pokračuje na obou stranách hranice v intenzivním interdisciplinárním výzkumu středověkého hornictví v Krušných horách. Tým odborníků složený z montánních archeologů, historiků, muzeologů, geologů, mineralogů, restauratérů, inženýrů, geoinformatiků a administrativních pracovníků z LfA, OBA, Ústavu archeologické péče v Mostě, univerzit ve Freibergu a Ústí, České geologické služby v Praze i měst Dippoldiswalde a Krupka pod příkladným vedením Dr. Christiane Hemker shromažďuje důležité archeologické a historické montánní informace a relikty, které velmi autenticky a přesvědčivě reprezentují společné znaky raného dobývání v přeshraničním prostoru.

Nedávno došlo k dalšímu náhodnému nálezu: ve městě Bad Schlema hrozil propad kanalizačního systému a při této události se objevilo obří vodní kolo staré více než 500 let. Takováto vodní kola byla instalována v dolech pro dopravu materiálu, jak popsal v roce 1556 zakladatel nauky o hornictví Georgius Agricola. Opět unikátní nález v Evropě, který zkoumá tým projektu ArchaeoMontan.

Cílový rok projektu 2018 je zároveň rokem 800. výročí založení hornického města Dippoldiswalde. S jubileem bude spojeno i závěrečné vyvrcholení projektu, kdy na zámku v Dippoldiswalde bude 23. srpna 2018 otevřena stálá expozice o středověkém hornictví v Krušných horách. Souběžně se plánuje ve dnech 23. a 24. srpna 2018 ve zdejším konferenčním centru mezinárodní závěrečná odborná konference.

Další dokumentaci ke středověkému hornictví v Krušných horách, k aktivitám a výslekům bádání i fotografie a filmy naleznete na http://www.archaeomontan.eu .

Název

Archaeomontan 2018

Rozpočet

z toho ERDF 4.411.245,16 EUR

Území

Image

Prameny spojují krajiny a státy

Prameny spojují komplexním výzkumem česko-německé příhraničí

Tým vědců ze tří univerzit - Technické univerzity v Liberci, Technische Universität Dresden (IHI Zittau) a České zemědělské univerzity v Praze - se zabývá výzkumem pramenů a pramenných oblastí na české i saské straně hranice. Už bezmála dva roky společně pracují vědci a jejich studenti na projektu Prameny spojují krajiny a státy.

Výzkum je velice komplexní, různorodý a zcela unikátní ve své víceoborovosti. Na projektu spolupracují odborníci z několika oborů: hydrologie, geologie, ekologie, kulturní geografie, kartografie a geoinformatiky. Chemik se setkává s geografem, hydrobiolog s geologem. O pramenech vědci zjišťují nejen jejich chemické charakteristiky, ale také mapují místa výskytu, hledají, jakou funkci měly prameny ve vybraných obcích a místech dříve a nyní.

Takto komplexní výzkum pramenů se v ČR dosud neuskutečnil. Navíc spolupráce a možnost výměny zkušeností s německými kolegy z Žitavy je nesmírně obohacující a poučná. Jejich přístup je trochu jiný, v některých aspektech je český přístup příliš konzervativní, zatímco pohled německých je více liberální. Velké množství výzkumu práce se uskutečňuje v terénu, kam se dostanou i studenti.

Projekt Prameny spojují krajiny a státy začal v únoru 2016. Po roce a osmi měsících výzkumných prací se vědci i studenti můžou pochlubit velkým množstvím dat, mapových podkladů a historických i současných reálií. Nic z toho nezůstalo netknutě v šuplíku nebo v počítači, ale naopak: studenti tato data využili k vytvoření a obhajobě několika závěrečných prací, vědecký tým v současné době připravuje odborné výstupy právě o výzkumu vody v prameništích Jizerských a Lužických hor. Tyto výstupy budou podkladem pro využití krajinotvorné role pramenů pro zachování a zlepšení ekologické a biologické rozmanitosti přeshraničního regionu.

Společné studium pramenů v česko-saském příhraničí nás utvrdilo v poznání, že hranice, zvláště pak ty evropské, jsou často jen v našich hlavách. Při výzkumu je nevnímáme, protože prameny nás odborně i lidsky spojují.

Z našich projektových aktivit – terénních, výzkumných i vzdělávacích - pořizujeme videozáznamy a fotografie. Chcete se seznámit s přírodním a kulturním bohatstvím regionu mezi Libercem a Žitavou? Sledujte výzkum pramenů online na našich stránkách: http://prameny.tul.cz/ nebo https://facebook.com/prameny-spojuji .

Autoři fotografií: Erik Lehmden a Martin Mašek

Název

Prameny spojují krajiny a státy - environmentální vzdělávání a kooperace v regionu Liberec- Zittau

Rozpočet

z toho prostředky EFRR 1.077.433,04 EUR

Území

Liberec, Žitava, Praha

Image

Síť interkulturní komunikace a vzdělávání

Kreativita usnadňuje sociální integraci a zvyšuje vzdělanost! Na základě tohoto předpokladu realizují spolek Sächsischer Musikrat z Drážďan, Kulturní vzdělávací organizace Krušnohorského kraje (Kultureller Bildungsbetrieb Erzgebirgskreis) ze Stollbergu a Základní umělecká škola v Litvínově přeshraniční projekt, který obohacuje české a saské Krušnohoří i další regiony o jedinečnou hudebně kulturní nabídku.

Tato tři kulturně vzdělávací zařízení navazují svým projektem na svůj první evropský projekt „The International Jazz Festival Litvínov / Sasko-české jazzové světy 20092011“. Tehdy se v Litvínově konalo několik festivalů a soutěž v oblasti jazzu a na saské straně jazzový workshop pro 14 až 26leté mladé muzikanty.

Zahájením aktuálního projektu v létě 2016 se spektrum aktivit významně rozšířilo. Zájemci o hudbu, divadlo a tanec různých národností, různých typů škol i věku si nyní mohou vybrat ze široké nabídky hudebně kulturního vzdělávání: letní akademie v Colditz, jazzové a sborové soutěže v Bad Elster a v Litvínově, festivaly jazzové mládeže v Litvínově, workshop „Jazzové světy“ v Hoyerswerdě, dětské festivaly hudby, divadla a pohádek ve Stollbergu a Litvínově, taneční workshopy v Litvínově, vzájemné koncerty spolupracujících hudebních škol i workshopy pro nástroje a orchestry ve městech Annaberg-Buchholz, Gornsdorf, Thum, Aue, Stollberg, Olbernhau a Litvínov.

Projektu se má zúčastnit přes 3.500 účastníků z příhraničí z řad dětí, mládeže i dospělých. Oslovení účastníků zajišťují spolky a školy. Každý účastník je zapojen do nejméně tří akcí a na závěr obdrží certifikát jako doklad nově získaných dovedností. Řada nabídek bude po skončení tříleté doby realizace projektu trvale etablována.

Díky intenzivnímu prožití hudby, divadla a tance se zlepší sociální, komunikační a tvůrčí dovednosti účastníků. Novinkou je kombinace všech aktivit s jazykovou animací. Účastníci tak získají přímý kontakt s jazykem sousedů a naváží interkulturní dialog. Účastníci budou z prohloubení svých odborných a metodických kompetencí dlouhodobě profitovat i v rámci vzdělávání a zaměstnání.

Z veškerých projektových aktivit jsou pořizovány videozáznamy a fotografie. Podívejte se na záznam z česko-německého setkání sborů SBOROVÉ SVĚTY (CHORWELTEN) z 10. června 2017 v Bad Elster ( odkaz ).

Další informace naleznete na www.netzwerkkultur.eu .

Název

Síť interkulturní komunikace a vzdělávání

Rozpočet

z toho EFRR 892.903,93 EUR

Území

Drážďany, Stollberg, Litvínov

Image

Šlechtické poklady - sběratelské radosti v Sasku a v Čechách

Díky evropskému projektu, který byl v prosinci 2015 schválen Monitorovacím výborem, mohou zámek Děčín a zámek Weesenstein pokračovat ve více než desetileté úspěšné spolupráci. Naším prvním evropským projektem "Šlechta bez hranic – páni z Bynova v Sasku a v Čechách" jsme se rozpomenuli na společnou historii obou zámků. Tak jako řada dalších šlechtických rodů z Míšeňska vlastnili v 16. století i páni z Bynova (Bünau) v sousedních severních Čechách majetky, kterých se museli po historické bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vzdát. Dále jsme se věnovali i tématu vzniku česko-saské hranice v důsledku Chebské smlouvy z roku 1459 a osudům zámků v Čechách a v Sasku. Cílem tohoto nového projektu "Šlechtické poklady" je osvětlit především otázku osudů šlechtických sbírek v zámcích, které v Čechách byly a jsou mnohem bohatší, v dobách společenských zlomů, případně objasnit, jaké modifikace a strategie přispěly k jejich zachování a prezentaci. Zaměřit se chceme i na dnešní přístupy ke sbírkám. Zatímco v Sasku byly po druhé světové válce velké části existujících sbírek soustředěny ve Státních uměleckých sbírkách v Drážďanech (Staatliche Kunstsammlungen Dresden), zůstaly sbírky na českých zámcích často kompletně zachovány, zčásti byly dokonce včetně zámků samotných zrestituovány, popřípadě probíhá jejich vrácení na původní místa. Díky takzvaným "černým knihám", které byly zavedeny po druhé světové válce, lze umělecké předměty v depozitářích přesně určit a přiřadit je jednotlivým zámkům.

Projekt "Šlechtické poklady" zahrnuje několik mimořádných výstav jak na zámku v Děčíně, tak na zámku Weesenstein, vědeckou konferenci, publikace a další akce. Veřejnosti nabídneme například výstavy na téma "Sběratelství", v roce 2017 vystavíme např. doposud existující sbírku orientálního umění, kterou shromáždil poslední majitel zámku Weesenstein z rodu Wettinů, princ Jan Jiří Saský. Poté, co byl zámek v Děčíně po desetiletí devastován jeho využíváním k vojenským účelům a v roce 2005 znovu obnoven jako zámecké muzeum, chtějí kolegové z Děčína mimo jiné obnovit jídelnu a knihovnu šlechtického rodu Thun-Hohensteinů.

Menší zimní výstavy se zaměří na slavnosti a tradice v průběhu roku v obou zemích. Tím bychom chtěli přispět k lepšímu vzájemnému poznání. Kdo z nás dnes ví, kdy a z jakého důvodu jsou dnes v Čechách slaveny svátky a jaké zvyklosti se zde udržují například o Velikonocích? Všechny výstavy budou doprovázeny minimálně dvojjazyčnými texty a budou tak atraktivnější pro obyvatele z druhé strany hranice. Doplňující přednášky v rámci naší "Snídaně s historií" se budou zabývat zajímavými tématy české nebo saské historie. Kromě toho má být pomocí jazykových kurzů zlepšena i nabídka služeb pro naše návštěvníky, tzn. přímá komunikace s návštěvníky. Celý rámcový program pak kompletují odborné konzultace a veřejné exkurze na obou stranách hranice.

Těšíme se, že zájemcům z řad veřejnosti přiblížíme prostřednictvím rozmanité nabídky našeho jižního souseda jeho půvabnou krajinu plnou zámků a bohatou kulturu a poukážeme na kořeny společné kulturní identity obou zemí.

Průběžné informace naleznete na www.schloss-weesenstein.de .

Název

Šlechtické poklady - sběratelské radosti v Sasku a v Čechách

Rozpočet

z toho 1.376.912,91 eur z prostředků EFRR

Území

Weesenstein a Děčín

Image