Archaeomontan 2018

Fárání do středověku – v podzemí s montánními archeology

Náhoda? Náhoda je událost, kterou nečekáme. To platí i pro archeologii a nedávno i pro montánní archeologii v česko-saském pohraničí. Náhoda tomu chtěla, že vznikl projekt ArchaeoMontan. Brzy po povodni v roce 2002 byly v Dippoldiswalde ve východním Krušnohoří objeveny podzemní komory jako pozůstatek hornické činnosti. V Krušných horách s dlouholetou tradicí hornictví jistě nic neobvyklého. Po prvním posouzení Státním úřadem pro archeologii v Drážďanech (LfA) a Saským vrchním báňským úřadem ve Freibergu (OBA) však bylo patrné, že se jedná o unikátně dochované středověké hornické dílo z 12. a 13. století. Na základě tohoto v evropském měřítku jedinečného objevu se studium terénních reliktů středověkého hornictví v Dippoldiswalde stalo ústředním výzkumným tématem. Velmi záhy se ukázalo, že v důsledku společné středověké historie hornictví musí pro montánní archeologii vzniknout platforma pro přeshraniční spolupráci s Českem.

Paní Dr. Christiane Hemker, archeoložka v LfA, se proto v roce 2010 spojila se Společným sekretariátem, aby zkonzultovala záměr na přeshraniční projekt a případné zapojení českých odborníků. Paní Hemker se poté intenzivně pustila do sestavení týmu a profesionálního zpracování veškerých podrobností projektu tak, že o první projektové žádosti „ArchaeoMontan – Středověké hornictví v Čechách a v Sasku“ bylo rozhodnuto v roce 2012. Tým dynamických a angažovaných odborníků si byl vědom toho, že se v evropském měřítku jedná o unikátní archeologické montánní nálezy, jejichž výzkum právě začíná.

A tak to začalo - hledání stříbra, stříbrná horečka, volání hor...a zejména intenzivní poznávání a spolupráce nového týmu. Společné bádání a dokumentování přerostlo v intenzivní mezinárodní vědeckou práci.

V souvislosti s mnoha novými objevy v úspěšně dokončeném projektu v Programu Cíl 3 vyplynuly další neznámé skutečnosti. Jedná se o související vývoj správních a sídelních struktur, o vývoj středověkých výrobních a zpracovatelských zařízení, o důlní a hospodářské souvislosti a závislost intenzity těžby na změny životního prostředí. Devět projektových partnerů hledá odpovědi na tyto otázky v probíhajícím projektu "ArchaeoMontan 2018".

Na základě doposud získaných výsledků se od podzimu 2015 pokračuje na obou stranách hranice v intenzivním interdisciplinárním výzkumu středověkého hornictví v Krušných horách. Tým odborníků složený z montánních archeologů, historiků, muzeologů, geologů, mineralogů, restauratérů, inženýrů, geoinformatiků a administrativních pracovníků z LfA, OBA, Ústavu archeologické péče v Mostě, univerzit ve Freibergu a Ústí, České geologické služby v Praze i měst Dippoldiswalde a Krupka pod příkladným vedením Dr. Christiane Hemker shromažďuje důležité archeologické a historické montánní informace a relikty, které velmi autenticky a přesvědčivě reprezentují společné znaky raného dobývání v přeshraničním prostoru.

Nedávno došlo k dalšímu náhodnému nálezu: ve městě Bad Schlema hrozil propad kanalizačního systému a při této události se objevilo obří vodní kolo staré více než 500 let. Takováto vodní kola byla instalována v dolech pro dopravu materiálu, jak popsal v roce 1556 zakladatel nauky o hornictví Georgius Agricola. Opět unikátní nález v Evropě, který zkoumá tým projektu ArchaeoMontan.

Cílový rok projektu 2018 je zároveň rokem 800. výročí založení hornického města Dippoldiswalde. S jubileem bude spojeno i závěrečné vyvrcholení projektu, kdy na zámku v Dippoldiswalde bude 23. srpna 2018 otevřena stálá expozice o středověkém hornictví v Krušných horách. Souběžně se plánuje ve dnech 23. a 24. srpna 2018 ve zdejším konferenčním centru mezinárodní závěrečná odborná konference.

Další dokumentaci ke středověkému hornictví v Krušných horách, k aktivitám a výslekům bádání i fotografie a filmy naleznete na http://www.archaeomontan.eu .